O nás
Tvůrčí skupina Hlava nehlava je spolek současných či bývalých studentů Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze, který se zformoval v druhé polovině roku 2006 na seminářích tvůrčího psaní pod vedením Ivony Březinové, která tuto skupinu zaštiťuje jako celek. Počet aktivních členů se mění na základě účasti na těchto seminářích. Hlavní náplní skupiny je tvorba literatury pro děti. Zatím vydala dvě sbírky povídek – hororových v knize Zuby nehty a dobrodružných z exotického prostředí pod názvem Tisíc jizev. Nyní chystá povídky detektivní.
Dokument o tvůrčí skupině Hlava nehlava
Počet členů naší skupiny se neustále proměňuje, rozšiřuje i zužuje a zde se dozvíte vše důležité o všech, kteří k nám někdy patřili a patří:
Stávající členové
 Ivona Březinová |
 Zuzana Frantová |
 Martin Strnad |
 Tomáš Heřman |
 Klára Mayerová |
 Kateřina Hejlová |
 Jiří Holub |
 Petra Poliaková |
 Tomáš Tvrdý |
 David Šváb |
 Božena Štibingerová |
 Ilona Fryčová |
Někdejší členové
 Hana Rothová |
 Lucie Holcnerová |
 Ivana Musilová |
 Ladislav Karpianus |
 Matěj Vavřina |
Čestní členové
 Petr Smělík |
Ivona Březinová
Narodila se, když kvetly pampelišky. Neuvěřitelné spousty pampelišek. Pět let nato prohlásila, že bude spisovatelkou a o čtvrt století později svůj slib dodržela. To už byla vdanou matkou dvou malých dcer a vlastnila malý doktorát z pedagogické fakulty. Celý život se baví tím, že píše, a je příjemně překvapena, že jí za to někdo platí. Při psaní zkouší, co si ještě nevyzkoušela, a s batohem knih na zádech cestuje po celé republice, aby si popovídala se svými čtenáři. V posledních letech se učí nové profesi. Zkoumá, jak donutit psát jiné, protože ví, že psaní je radost, tak proč by měla být šťastná jen ona? Tuto práci si ulehčuje působením na Literární akademii, kde je koncentrace potenciálních adeptů psaní největší. Za své životní štěstí považuje to, že jí její okolí umožňuje, aby zůstala dítětem obklopeným láskou a všudypřítomnými knihami. Má ráda modrou barvu, čokoládu a žirafy, kterým závidí, že jsou neustále o něco blíž slunci než ona.
Autorství: editorka knih Zuby nehty, Tisíc jizev, Ruce vzhůru, autorka hromady velmi různorodých knih (více na www.ivonabrezinova.cz)
Zuzana Frantová
Oblíbená barva: fialová
Oblíbené číslo: 5 a 7
Oblíbený den v týdnu: úterý a pátek
Oblíbený měsíc: leden a září
Oblíbené zvíře: mamut, lední medvěd a kočka
Oblíbená rostlina: slunečnice, hrášek a stromy všeho druhu
Oblíbená kniha: Saturnin
Oblíbený film: Hvězdný prach a Avatar
Oblíbený seriál: Červený trpaslík a Taková normální rodinka
Oblíbená desková hra: Osadníci z Katanu
Oblíbená počítačová hra: Diablo I i II a Still life
Oblíbená zpěvačka: Janis Joplin
Oblíbená činnost: cestování, čtení, psaní, mytí nádobí, občas i žehlení, když nejde o košile
Oblíbené rčení: člověk plánuje, Bůh se směje
Autorství: Zuby nety (Medvídek, Noční bojovka), Tisíc jizev (Zpěv mrtvé královny), Ruce vzhůru (Kronika nočních lidí), Vikinská princezna
Martin Strnad
Kořeny začínajícího autorství Martina Strnada (1984) vyrůstají ze základů v hloubi jižní Moravy, kde prožil dětství, studoval technickou střední školu a věnoval se knižní, filmové a interaktivní fantastice. Ve svých textech se zaobírá science fiction a především fantasy tématikou. Řeší mnohé technické otázku skupiny Hlava nehlava, graficky se vzdělával při tvorbě plakátu ke knize Zuby nehty a okusil život programátora při tvorbě interaktivního CD Zuby nehty. V posledních letech se jeho odborný zájem soustředí na interaktivní zábavu, publikuje na herních webech a v časopisech stejného zaměření. Začátkem roku 2008 dokonce začal pracovat jako člen vývojářského týmu her pro mobilní zařízení v rámci společnosti Disney Interactive. V polovině roku 2009 dokončil studia na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze a získal tak titul magistr umění. Ale i přes akademický titul a trvalý pracovní poměr se stále ze všeho nejraději nechává unášet svou fantaziíí a pak o těchto únosech píše
Autorství: Zuby nety (Za zdí, Holka z výtahu, Vlasy, vlasy, kolik je vás asi?), Tisíc jizev (Kvoj, syn Chánů), plakát ke knize Zuby nehty, interaktivní CD Zuby nehty, tento blog , Ruce vzhůru (Funkční chyba)
Tomáš Heřman
Absolvent Střední průmyslové školy elektrotechnické Františka Křižíka, držitel státních a mezinárodních (FCE) zkoušek z anglického jazyka a úspěšný absolvent Literární akademie Josefa Škvoreckého, nyní otitulovaný nálepkou MgA.
Mezi přáteli je znám jako chodící polovodič, každý jeho pokus promluvit anglicky končí mezinárodním incidentem, a sám se považuje za jasný důkaz toho, že vzdělání a titul jsou na dvě věci.
Za svůj největší životní úspěch považuje brutální sprdunk jednoho z předních českých historiků, Petra Čorneje.
V současné době se zabývá vlastní dramatickou tvorbou a je hlavním copywriterem a předním hercem divadelního souboru Potrvá, kde hraje šílené zabijáky a úchylné starce.
Autorství: Zuby nety (Večírek ve dvou, Ukradené duše, Dobrou noc, paní knihovnice, Operátor), Tisíc jizev (Čokoláda, Bílá jeskyně), počítačové hry na CD Zuby nehty i Tisíc jizev
Ladislav Karpianus (dříve Konečný)
Narodil se v Plzni, ale po třech letech se přestěhoval nebo spíš “byl přestěhován” svými rodiči do Mariánských Lázní, kde žije přechodně dodnes. V Plzni vystudoval obor Technické lyceum na Střední průmyslové škole elektrotechnické, ale poté se přestěhoval do Prahy, kde získal bakalářský diplom v oboru Tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a kde dosud dochází na navazující magisterské studium.
Je zakladatelem a bývalým šéfredaktorem kulturního portálu NeKultura.cz, a organizátorem dříve pořádaných NeKulturních večerů, literárním recenzentem kulturní rubriky Deníku a externím redaktorem literárního občasníku Rukopis.
V nakladatelství Albatros sestavil a převyprávěl pro děti výbor textů literárních klasiků s názvem Velká kniha neobyčejných zvířat. V příštím roce mají ve stejném nakladatelství vyjít hned dva jeho autorské počiny. Pohádka pro děti s názvem Kryštofův Vzdušný zámek a novela pro dospělé s názvem ProDělej!
Zároveň se podílí jako placový scenárista na sitcomu Comeback, který vysílá TV NOVA, a nyní píše scénáře nového dětského seriálu pro ČT.
Autorství: Zuby nety (Červené oči, Polichinello), Tisíc jizev (Staré časy pirátské), Ruce vzhůru (Gwan na kokosu), Velká kniha neobyčejných zvířat
Klára Mayerová
Narozena: Asi jo.
Vzdělání: Krásně divné, v oblasti exaktních věd omezeno pouze na CTRL C, CTRL V a hodiny a hodiny na doučování z matematiky.
Práce: Slovník tvrdí “Účelná lidská činnost”.
Koníčky: Dělání z komára velblouda.
Sny: Jsem objímána obrovskou krabicí pomerančového džusu.
Častá předsevzetí do Nového roku: Nebudu panikařit, nebudu odmlouvat, nebudu ignorovat povinnou četbu.
Úchylky a deviace: Angličtina
Poznávací znamení: Stabilně smrdící minipes pojmenovaný podle Bellatrix Lestrangeové.
Úmrtí: Plánováno po svatbě.
Motto: Když dáš dohromady Marylina Mansona a Ferdu Mravence, je z toho absolutní punk.
Autorství: Tisíc jizev (Světla ve tmě), plakát ke knize Tisíc jizev, Ruce vzhůru (Případ chodící mrtvoly)
Ilustrace: obálka a jedna třetina ilustrací knihy Nahoře bez… a dole taky, ilustrace knihy Když h(pt)áčka lapají
Kateřina Hejlová
Po ukončení základní školy s rozšířenou výukou jazyků absolvovala všeobecné gymnázium. Nadšení pro jazyky a literaturu ovlivnilo i výběr vysoké školy - stala se studentkou Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze. Splnila si tak dvě velká přání: studovat společně literaturu i tvůrčí psaní. V jejím případě pod vedením Pavla Vernera, Milana Uhdeho a Ivony Březinové, kterou si zvolila za svou mentorku. Akademii v červnu roku 2009 dokončila a získala titul magistr umění.
Láska ke knihám se u ní projevila už v dětství. Tajně si do noci čítávala dobrodružné příběhy Neználka a dětí z Bullerbynu. Když povyrostla, zásobil ji její starší bratr dalšími a dalšími knihami a probudil v ní doposud dřímající nadšení pro psaní.
První pohádku vytvořila se svou kamarádkou. První fejeton vyhrál literární soutěž a první samostatná kniha jí vyšla v roce 2009. Čtvrtým rokem žije s přítelem v Irsku, které se stalo její bezbřehou studnicí nápadů a inspirace.
Autorství: Zuby nety (Poslední metro), Tisíc jizev (Trojná bohyně), Ruce vzhůru (Vražda v lodní kajutě), Angelina Jolie & Brad Pitt: Společný příběh, Zabijte je všechny!
Jiří Holub
Narodil se v Žatci, na severu Čech. Tvrdohlavost a věčná vnitřní nespokojenost ho provázejí celý dosavadní život. Dlouho nevydrží na jednom místě, neustále potřebuje kolem sebe nějaké vzruchy. Po studiu hotelové školy a následně cestovního ruchu prošel několik zaměstnání. Byl prodavačem, hlídačem, průvodcem, moderátorem v rozhlase, instruktorem přechodu přes žhavé uhlíky, kuchařem, recepčním, kastelánem a cestovatelem. Práci na památkách ostatně zasvětil nejvíce času. Mezi historickými postavami a přízraky obývajícími české hrady a zámky se ostatně dodnes cítí nejlépe. Jeho příjmení ho předurčuje k cestování a neustálému poznávání jiných kultur a zvyků. Procestoval téměř celý svět. Často se vrací do Jižní Ameriky a Afriky, kde se cítí jako doma. Mluví plynně česky, kapalně ostatními jazyky.
Jeho totemovým zvířetem se při výpravě do ekvádorského pralesa a šamanském obřadu stal tukan. Miluje oheň a vodu (požáry ale nezakládá, povodně nezpůsobuje). K literatuře ho přivedla slovenská babička a její vypravěčský talent. Nedokáže psát moc vážně, je humoristicky založený, proto se věnuje převážně dětské odlehčené literatuře. Za své kamarády považuje Jů, Hele a Mufa, pro které píše dialogy a skeče. Za své mentory si zvolil Danielu Fischerovou a Ivonu Březinovou. Rád by se literatuře věnoval i v budoucnu. V současné době studuje Vysokou školu Josefa Škvoreckého v Praze.
Autorství: Zuby nety (Chi chi chi, Markéta byla rychlejší, Cedulka pro Jakuba, Návrat do tmy), Tisíc jizev (Dohodnuto, dneska v noci), Ruce vzhůru (Zprasená akce), Kolik váží Matylda?
Petra Poliaková
Už odmalička psala básničky a vytvářela si kreslené knížečky, a tak pro ni byla Literární akademie spásnou volbou. Za přednes svých básní vyhrála jednou na literární soutěži tři oříšky pro Popelku. V současné době dál píše básničky, studuje, pracuje v redakci, zpívá ve sboru a připravuje se skupinkou dětí vánoční besídky. V budoucnu by se chtěla zaměřit na staročeštinu a překládat antické básníky. A kdyby jí to náhodou nevyšlo, tak si chce založit velikánskou rodinu a dát všem dětem aspoň jméno Aristofanés nebo Sapfó.
Autorství: Tisíc jizev (Za bráchou do Afriky), Ruce vzhůru (Tajemství za zdmi kláštera)
Petr Smělík
Vystudoval Filmovou školu Zlín, kde byl jmenován Studentem roku 2006.Klíčovým snímkem pro něj byl v té době loutkový film Tokio Brothers,který vedl produkčně a také jako střihač. Tento film byl později v říjnu 2006 oceněn na festivalu Japandia Arts Festival a je držitelem rand prize z festivalu Tokyo International Anime Fair 2007.
Petr Smělík poté působil jako střihač a režisér několika reklamních spotů a dokumentů. Rozptyl jeho zkušeností sahá od střihu televizních magazínů, případových studií, festivalových minut, klipů, dokumentů až k dokumentární prezentaci o výstavě Františka Vláčila v Praze. V roce 2007 založil společně s Petrem Hastíkem studio “Vivatscreen Productions” – zabývající se mediální tvorbou, produkcí a postprodukcí.
Nyní je výkonným producentem projektu The Resolution a dokumentaristou tvůrčí skupiny Hlava nehlava.
Autorství: Dokument o vzniku knihy Tisíc jizev a celé skupiny Hlava nehlava, upoutávka na Tisíc jizev
Božena Štibingerová
Vystudovala Pedagogickou fakultu v Praze. V současné době navštěvuje semináře tvůrčího psaní na Literární Akademii Josefa Škvoreckého. První otištěné verše v devadesátých letech v časopisech (např.Čs. Voják, Květy a Grasp).
Autorství: Tisíc jizev (Anakonda), Ruce vzhůru (Výstřel pro vítěze)
Ilona Fryčová
Když mi bylo dvanáct let, měla jsem takový bláznivý nápad, že se stanu spisovatelkou. Psala jsem tehdy do sešitu nezvykle praštěné pohádky: o kostlivci Alfrédovi, o kouzelné koze a podobně. Jenže ty pohádky jsem po sobě nemohla přečíst. Od deseti let se mi postupně kazil zrak. Lékařská věda pro mě tehdy moc udělat nemohla. Dnes mi pomáhají počítače, které mohou mluvit a díky nim jsem schopná číst, psát a studovat.
Začala jsem pozdě. Obě děti už jsem měla školou povinné, když jsem studovala střední školu. Ještě před maturitou jsem se opět rozhodla, že zkusím psát a to jak pro děti, tak i pro dospělé. Má další studia přerušila mateřská dovolená. Když mému třetímu dítku byly dva roky, vrátila jsem se do školy a to na Literární akademii Josefa Škvoreckého, kterou jsem úspěšně dokončila a s těžkým srdcem opustila 14. 9. 2009.
Autorství: Ruce vzhůru (Smrt v mamutí pasti)
David Šváb
Na svět se přišel podívat 4. října roku 1983 v Praze. Po Gymnáziu Oty Pavla v Radotíně chtěl studovat žurnalistiku, jelikož se chystal na dráhu sportovního novináře. Přijat však nebyl, a tak se na poslední chvíli dostal na Literární akademii. To se ovšem ukázalo jako to nejlepší, co ho v životě potkalo. Naučil se zde mnoha věcem, které se mu hodí při roli sporťáka v redakci ČTK, a získal mnoho přátel, se kterými měl možnost sdílet i hodiny tvůrčího psaní Ivony Březinové a stal se tak členem tvůrčí skupiny Hlava Nehlava. Má velkou radost z toho, že kromě každodenních zpráv pro sportovní fanoušky může svým psaním dělat také radost dětem a dospívající generaci. Studium na LA úspěšně zakončil v roce 2008.
Autorství: Ruce vzhůru (Záhada staré lebky)
Tomáš Tvrdý
Narodil se v Hodoníně l.p. 1984 dne 17. září - přesně dva dny po narození Harryho, prince z Walesu. Ve stejném roce zemřel americký spisovatel Irwin Shaw a nobelovu cenu za literaturu získal československý básník Jaroslav Seifert. V tomto roce byl také popsán nový druh kosatky jižní (mnozí vědci jej však označují za poddruh kosatky dravé). Není tedy divu, že se život Tomáše Tvrdého začal ubírat uměleckými směry. Ve školce ze všeho nejraději kreslil. Po dokončení ZŠ Vančurova v Hodoníně neuspěl u přijímacích zkoušek na středí uměleckou školu v Ostravě. Alternativním řešením bylo studium COPt v Uherském Brodě, zakončeno výučním listem v oboru rytec kovů. Zde také pozměnil způsob zachytávání umění. Papír zůstal, ale kreslicí tužku nahradilo psací pero. Po přečtení vůbec první knihy ve svém životě (Hvězdný prach od Neila Gaimana) začal psát příběhy. Tehdy zjistil, že psát je mnohem svobodnější, než kreslit. Druhé místo v literární soutěži nadace Jana Pivečky s názvem „Never give up!“ dala do pohybu ozubené soukolí osudu. Rozhodl se získat maturitu v Brně (obor umělecký rytec kovů), aby mohl nastoupit na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze, kterou si vyhlídl. V Brně sklidil během studia několik ocenění za literární i výtvarnou tvorbu. Po maturitě se dostal do Prahy na vysněnou Literární akademii, kde studuje s nadšením. Literatuře se chce věnovat i nadále.
Autorství: Ruce vzhůru (Na křídlech slepé spravedlnosti)
Matěj Vavřina
Je to teprve dvaadvacet let, co jsem opustil brány vinohradské porodnice a při studiích strávil skoro polovinu života buď na jedné, nebo na druhé straně Nuselského mostu. Jednou se kurz tvůrčího psaní s Ivonou protáhl až do pozdních nočních hodin a já byl na mostě jediným chodcem. Vyšehradské zvony hlasitě odbíjely do hluboké tmy na mostě, protkané mlhou. Byl jsem zahleděn dolů na střechy činžáků, když mě ze soustředění vytrhlo skřípění brzd. V dáli několika desítek metrů přibrzdilo auto. Slyšel jsem otvírání kufru, pak rychlé zaklapnutí. Tmou zazněl zvuk podobný zavřeštění kočky, ale co by dělala kočka uprostřed mostu? Vůz se v mžiku zase rozjel a brzy zmizel kdesi v dáli. Druhý den ráno jsem se v novinách dočetl, že té noci prý skočil dolů další sebevrah. Ale jsem si jistý, že stopy po pneumatikách nikdo nezkoumal.
Autorství: Ruce vzhůru (Barabizna u hráze)
Hana Rothová
Narodila se v Podkrušnohoří v 80. letech minulého století. Po absolvování základní školy a gymnázia ve svém rodném městě, se rozhodla pro LA, kde studuje v současné době. Zúčastnila se několika literárních soutěží, ale zatím se neocitla na bodovaných příčkách. Mezi její největší záliby patří samozřejmě čtení a psaní, ale také se zajímá o uměleckou fotografii.
Autorství: Zuby nety (Zavřené dveře), Tisíc jizev (Dvě bedny)
Ivana Musilová
Narodila se brzy ráno jednoho červencového dne. Žila a dosud žije v Plzni, která se jí, proti všem očekáváním, stala nevyčerpatelnou studnicí inspirace. Po střední škole se stala studentkou Literární akademie, kde, nestane-li se opět něco neočekávaného, již brzy ukončí studium titulem bakalářka umění. V budoucnu se chystá odříznout od civilizace, prozatím se snaží s lidmi vycházet. Má ráda kočky, hmyz a alabastr. Miluje cukr, citrony a řeky vyteklé z koryt. Nesnáší psy, zápach hnijícího masa a puchýře ze slunce. Nenávidí sebestřednost. Vás má ráda, nejste-li sebestřední.
Autorství: Zuby nety (Živý plot)
Lucie Holcnerová
Narodila se roku 1985 v Havlíčkově Brodě. Po základní škole nastoupila na Gymnázium Chotěboř, kde po čtyřech letech úspěšně složila maturitní zkoušku, a tak jí byla otevřena cesta ke studiu na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Kromě literatury patří mezi její zájmy i cestování a fotografování, především módní fotografie a portrét. Zabývá se nejen psaním, ale i prohlubováním znalostí cizích jazyků.
Má mnoho snů a přání, které by si chtěla v budoucnosti splnit, ale největší její touha je procestovat celý svět a napsat o tom spousty cestopisných knih.
Autorství: Zuby nety (Pusa na dobrou noc)
