Hlava nehlava

Tentokrát poodhalíme roušku tajemství, které se vznáší nad ilustracemi k povídce Tomáše Heřmana Večírek ve dvou ze sbírky Zuby nehty. Takže všichni vy, kteří raději kreslíte, než píšete a říkáte si, že jednou se stanete uznávaným a úspěšným ilustrátorem, nastavte zuby, nehty, uši a hlavně oči.

Ilustrace k Zubům nehtům dostali na starost studenti Vysoké školy v Ústí nad Labem, kteří studovali užité umění a design, neučili se tedy, jak kreslit obrázky do knížek, ale jak správně namalovat třeba židli, aby z ní nikdo nespadl, byla pohodlná, hezky se na ní koukalo a ještě aby byla něčím zajímavá a hlavně moderní, takzvaně IN, prostě design. I na ilustrace v knížkách má být příjemný pohled, jsou přeci tím prvním, co čtenář z knihy vidí a vnímá, i když vznikly podle textu.

Ilustrace vznikají na základě textu

Tak to většinou bývá. Výtvarník dostane rukopis a přečte si ho, pak zavře oči, představí si všechno v hlavě, něco z toho si vybere a začne malovat. Neštěstí vznikne, když ilustrátor začne z opačného konce, rovnou malováním. To se také stalo u prvních ilustrací k Večírku ve dvou. Na stole před námi, autory textů, ležely jednoho dne obrázky s dopitými skleničkami, rozházenými konfetami (ozdobami, které se rozvěšují na stropy, po zdech, no znáte to, večírky!) a převrženými židlemi. Bylo jasné, že ilustrátor Tomášovu povídku vůbec nečetl, jinak by věděl, jako to víte vy, protože Zuby nehty přeci máme přečtené tam i zpátky, že o tom povídka vůbec není. S názvy to tak někdy bývá, že o nich příběh není a vlastně je.

Co nám zbývalo, poslali jsme ilustrace zpátky k přepracování a dostali jsme rodiče sedící v autě, jak se nocí vrací domů. Ale o tom povídka zase není. Ne! Ne! Ne! Ilustrace se prostě nedařily. A my se začínali bát, aby už na další přepracování obrázků nebylo pozdě.

Záchranou ruku nám podala, trn z paty vytrhla a v nouzi se slitovala Martina Radochová, (toho času) studentka Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), která povídku pochopila, a tak konečně přišly na svět obrázky, na které jsme čekali. Martino, ještě jednou děkujeme!!! Kniha už brzy měla vyrazit na cestu do tiskárny a my si mohli konečně oddychnout . Všechny povídky jsou ilustrované. Je to v cajku.

Ilustrace od Martiny Radochové

Jenže přišlo další JENŽE. Nakladatelství Albatros podepsalo smlouvu na ilustrace knihy Zuby nehty se školou v Ústí a nemohlo si dovolit zaplatit za nového ilustrátora (Martinu). Tak se rozeběhlo další kolo telefonů, emailů a dopisů plných vysvětlování, naléhání a instrukcí. Verdikt? Ústí se musí vybičovat k poslednímu, závěrečnému pokusu o ilustrace k začarované povídce Večírek ve dvou. Čas se nebezpečně krátil a my v Praze hrůzou ani nedýchali, když se před námi měl objevit náhled posledních a konečných ilustrací.

Vy je dobře znáte z knížky, ale tady se na ně můžete podívat ještě jednou. Nám se líbí a co vám?

Finální ilustrace

Tak … to by pro dnešek z našeho archivu stačilo. A co přijde příště? Nechte se překvapit! :-)