Hlava nehlava

Ano, hádáte správně, všemi milovaný a obdivovaný, charismatem sršící Jirka Holub nelenil a hned jako druhý v pořadí autorů “hlavonehlaváků” vydává vlastní prvotinu. Tentokrát ale nejde ani o horor, dobrodružnou akci, či detektivku, ale o jeho oblíbenou, těm nejmenším zaslíbenou dětskou literaturu. Samozřejmě, nebyl by to Jirka, kdyby to celé nepřikrášlil svým praštěným humorem a neokořenil tou zvláštní melanží své osobnosti a životních zkušeností.

Tak tedy, na přelomu květen/červen 2009 vychází první kniha
Jiřího Holuba:

Kolik váží Matylda?

Titul: Kolik váží Matylda
Autor: Jiří Holub
Ilustrace: Bára Buchalová
Počet stran: 120, pevná vazba
Vydává: Euromedia Group - Knižní klub, Praha 2009
ISBN: 978-80-242-2456-5.
Doporučená cena: 259 Kč

Anotace

Vyprávění o tom, jak se malý adoptovaný kluk potýká se šikanou starší spolužačky, upoutá svým stoickým humorem a autentickým dětským jazykem. Příběh, zdánlivě postavený na zábavné tragikomice, postupně odhaluje mnohem zásadnější, nadčasová témata - rasovou odlišnost, nezničitelnou lásku dítěte k rodičům či štěstí skryté v každodenním životě.

A co na to autor?

Kdy vznikla myšlenka k napsání Matyldy? Co tě k tomu přivedlo? 

Matylda je, stejně jako moje ostatní literární pokusy, dílem jediné věty. Často přicházím na témata díky tomu, že někde něco zaslechnu, stačí věta, slovo a nápad je na světě. V případě Matyldy to byla větička, dotaz nějaké holčičky v tramvaji, která se kamaráda, visícího na vedlejší tyči ,zeptala: Hele, kolik asi váží Matylda? A pak se oba začali hrozně chechtat. V ten moment mě napadlo, že by mě to vlastně taky moc zajímalo, kolik taková Matylda váží, a protože tohle jméno tloušťkou zavání, námět na knížku byl na světě!

Kniha obsahuje množství témat a motivů vzájemně propletených mnoha různými způsoby, což není u literatury pro děti moc obvyklé, komu je tedy kniha určena? 

Upřímně? Původně mě vůbec nenapadlo, že by byla knížka vydána, natož jako knížka pro děti. Je sice psaná dětským jazykem a pohledem, hrdinou je dítě a vypravěčem jakbysmet, ale měl jsem pocit, že tohle malý čtenář až tak úplně nepobere. Nakonec se ale ukázalo, že si v Matyldě najde svoje čtenář jakéhokoliv věku. Mým testovacím vzorkem byla matka se dvěma dcerami - věkově nesourodá skupinka, 38,15 a 8 let. Při hlasitém předčítání Matyldy reagovala každá v jinou chvíli, nejmladší zaujal převážně hlavní příběh, prostřední momenty kolem pubertální sestry hlavního hrdiny a nejstarší se výborně bavila nad skrytými vtipy, které ocení spíš dospělejší čtenář. A tak je to snad dobře, aspoň z mého pohledu to tak vidím.

A který motiv/téma ty sám považuješ za nejdůležitější? 

Nejdůležitější téma? Asi téma jinakosti. Odlišnost hlavního hrdiny od okolí, ve kterém vyrůstá, jinakost světa, ve kterém byl předtím, než se dostal do současné rodiny, kratičké mikropříběhy odložených dětí, odehrávající se v dětském domově, to je pro mě tím nej nej, co by mělo snad oslovit každého čtenáře, bez rozdílu věku, vyznání, pohlaví…

Matylda má také mnoho příběhových rovin a vrstev, plánoval jsi od začátku takto mnohostranný text, nebo to vyplynulo až později? 

Jak už jsem předeslal, málokdy plánuji, jak samotná věc dopadne. Ve škole na hodinách tvůrčího psaní, nám do hlavy tloukli: “Vždy!!! mějte příběh vymyšlený, sestavte si syžet, kostru příběhu, musíte vědět odkud jdete a kam chcete dojít!” To já neumím, u mě je to okamžité, intuitivní, najednou ležím, v ruce tužku a blok a píšu, píšu, píšu, dokud nepadnu. Pak sešit někam založím, zapadá prachem, oprší, oleze plísní, pohozený někde na nejnedůležitějším místě, kde ho pak zase omylem objevím, přečtu si, co v něm stojí, okamžitě se do rozepsaného příběhu zamiluji a situace se opakuje. Matylda nebyla předem promyšleným příběhem, roviny, které se do ni dostaly, nakonec překvapily i samotného autora. :-)

Jsou v knize vaše osobní zkušenosti? Jsou některé pasáže přímo, tak říkajíc, ze života?  

To víš, že se do příběhu dostalo pár situací ze života, ať už mého, nebo někoho z mých blízkých. Husí kozačky rozhodně nejsou můj vlastní nápad, ale čerpají z dětství mojí náhradní maminky, živou postavou byl a je například Vápenda, můj nejlepší kamarád z dětství, návštěva zámku Krásný Dvůr, kde mě jako dítě vyhodili už asi ze třetí místnosti a tak dále a tak dále…

Pozorné čtení textu odhalí, že i vedlejší postavy, nebo alespoň jejich jména, jsou inspirovány reálnými lidmi (často i členy tvůrčí skupiny Hlava nehlava). Už jsi se setkal s nějakou reakcí lidí, které jsi zapojil do své knihy?  

Od prapočátků svého psaní mám problém s vymýšlením jmen pro postavy. Proto si “půjčuji” jména lidí, které znám a musím říct, že mě to i samotného moc baví - pozorovat, kam se jednotlivé postavy pojmenované po kamarádech, nakonec dostanou. Pak například moje lektorka tvůrčího psaní Březinová ukradne bačkory spolužačce z Literární akademie, Barče Kousalové… Rozhodně tím ale nemám v úmyslu komukoliv ubližovat, nebo tím, co napíšu tvrdit, že se ti lidí takhle chovají ve skutečném životě. Co se týče reakcí lidí, kteří Matyldu četli s tím, že tam našli osobu pojmenovanou po sobě, nikdo neměl výhrady, spíš se tím bavili. Martin Strnad, jehož příjmení nosí v knížce kluk z vesnice, co se zpočátku bál míšence Karla, mi řekl, že teď vypadá jako venkovskej buran a rasista k tomu, k čemuž bych samozřejmě dodal, že si ani jedno ani druhé o Martinovi, jako bytosti z masa a kostí, nemyslím. Ostatně, celé naše společné semináře tvůrčího psaní (tři roky), jsme se speciálně my dva ve svých pracích neustále špičkovali a dobírali a doufám, že Matin ví, že TOHLE je jen výzva a že se moc těším, jakého šaška udělá z postavy s mými rysy ve své prvotině… :-)

Kniha je už delší dobu v přípravě, co děláš mezi tím? Píšeš pokračování, nebo něco úplně jiného?  

Matylda by měla světlo světa už jako hotová kniha spatřit kolem dvacátého května, kdy by, ještě teplá, měla ozdobit regály českých knihkupectví, čímž splnila úkol a pro mě se stala hotovou věcí. Můj autorský šuplík je v současné době plný nedokončených věcí, které čekají na to, až je zase při jednom tvůrčím záchvatu objevím, dokončím a učešu, to všechno ale bude muset počkat, protože v současné době už bych rád dokončil školu, myslím, že ve čtyřiatřiceti už je nejvyšší čas. V poslední době jsem pracoval na dvou tematicky odlišných věcech, které vznikaly jako umělecká diplomová práce. Jednu se mi podařilo dokončit. Tentokrát nejde o knížku pro děti, ale o novelu pro dospěláky, která dostala název Zádušní mše a kterou bych rád nabídl nějakému nakladatelství. O pokračování Matyldy neuvažuji, rád bych ale dokončil dva dětské příběhy, jeden o oživlé zubní protéze a druhý, který dostal pracovní název “Něco jako Alík”.

 A kolik teda váží Matylda?

Jé, to bych nerad prozrazoval. Stačí přeci otevřít knížku a spolu s Karlem a jeho nejlepší kamarádkou Hermínou na to přijít! Pokud vás to opravdu zajímá, tak šup do knihkupectví pro Matyldu! A hezké čtení přeji.

Úryvek z knihy

Vo přírodovědě jsme brali ptáky. Janáčková přinesla vycpanýho udka a vorla a taky magnetofon a z pásky nám pak pouštěla, jak jako jakej pták zpívá. Když tam něco pípalo, vyvolala Čížka a řekla mu: „Tohle poslouchej, protože takhle dělá pták, co se jmenuje jako ty!” A von se, blbec, zeptal, jestli se ten pták teda taky jako menuje Jarda.

To musim říct Hermíně, tohleto, protože jsme se tomu všichni hrozně smáli, i Janáčková se smála a rači to pípání vypla.

Pak už jsme jenom kreslili náš nejlepčí zážitek z minulýho tejdne. borůvková nakreslila nějaký šišky, což nakonec byla vona s kamarádkou u tety, Klobása zase pekáč plnej buchet a Fiala psa s dlouhym krkem, že prej byl v ZOO a viděl žirafy. Chcete vědět, co jsem nakreslil já? Nakreslil jsem sebe a Hermínu a Vápendu, jak stojíme u tý veliký mamutí jámy a z ní kouká jenom hlava, která nápadně připomíná Matyldu. Janáčková z toho sice usoudila, že jsem se byl s kamarádama koupat, ale to je jedno. Během mýho snažení mi totiž došlo, že pořád nevim, kolik ta zatracená Matylda váží. A tomu jsem potřeboval přijít pořád eště na klouby. Fakt že jo.

Knihu můžete koupit na:

http://www.dobre-knihy.cz
http://www.knihkupectvi.cz
http://knihylevne.com
http://www.arara.cz
http://zbozi.cz