Hlava nehlava

Jako blesk (ovšem ne ten BLESK) z čistého nebe přišla další plnohodnotná recenze Tisíců jizev, tentokrát přímo z tištěných stránek kulturního měsíčníku Kult. Autorka ke své cti využila všechny možnosti a informovala se o pozadí tvůrčí skupiny Hlava nehlava a díky tomu se snad také vyhnula opakování stejných hodnocení z předešlých recenzí, za takovou odvahu tleskáme a posíláme velké díky za chválu a obdiv, jakých se nám doposud v tištěné recenzi nedostalo :-).

Dobrodružné cesty s Tisícem jizev

Máte rádi dobrodružství a je vám něco málo či více přes dvanáct let? Pak si zakupte nebo aspoň zapůjčete knížku Tisíc jizev. Sbírku jedenácti dobrodružných povídek napsali členové tvůrčí skupiny Hlava nehlava. Tento spolek je tvořen současnými či bývalými studenty Literární akademie Josefa Škvoreckého a má již za sebou úspěšné vydání hororové sbírky Zuby nehty.

Při prvním otevření knihy v modro-černo-bílém přebalu mě zajaly zejména dvě nepřehlédnutelné věci - ilustrace a přiložené cédéčko. A popravdě obojí si pozornost zaslouží. Ilustrace jsou, stejně jako texty, prací více autorů, a to studentů Ústavu užitého umění a designu Západočeské university v Plzni. Ilustrace skvěle podtrhují atmosféru knihy a všech jedenáct ilustrátorů si zaslouží pochvalu za dobře odvedenou práci. Zaujaly mě zejména výtvory pavlíny Zemanové, Václava Šlajcha, Magdaleny Bořkovcové a Jana Nebeského.

Vložené cédéčko je nepostradatelnou součástí knihy, neboť obsahuje dokument o vzniku knihy, dvanáctou bonusovou povídku, informace o autorech a ilustrátorech, ale také cestovatelský kvíz, načtené ukázky z knihy a několik dobrodružných her. Je to jeden z důvodů, proč se děti budou určitě rády k této publikaci opakovaně vracet.

Tím hlavním důvodem, proč si děti (a nejen ony) knihu oblíbí, však bude samotná obsah. Povídky jsou totiž plné dobrodružství nejrůznějšího ražení a zavedou vás na mnohá exotický místa - do Mongolska, Itálie, Irska, Keni, ale také do Karibského moře, k řece Amazonce nebo do pražské zoologické zahrady. Nejvíce na mě zapůsobily povídky Kvoj, syn Chánů od Martina Strnada, Staré časy pirátské od Ladislava Konečného, Čokoláda od Tomáše Heřmana a Světla ve tmě od Kláry Mayerové. Přečetla jsem je jedním dechem, a to zatajeným dechem.

Knihu uspořádala Ivona Březinová, která vede semináře tvůrčího psaní právě na Literární akademii a zaštiťuje skupinu Hlava nehlava jako celek. Studenti si vzali za cíl tvorbu literatury pro děti a zatím jejich snažení přináší kvalitní a šťavnaté ovoce. Jejich prvotinu jsem sice zatím nečetla, ale u kritiků se setkala převážně s kladným hodnocením. Druhý počin Tisíc jizev mě pak natolik nadchnul, že se již těším na jejich třetí knihu, kterou by měla být sbírka detektivních povídek. A mezitím zkusím sehnat Zuby nehty a bezhlavě se do nich začíst.

Petra Samsonová

Zdroj:  Petra Samsonová, Kult 3/2009, str. 17.