Kombinované Jizvy v Náchodě a Zuby v Třebechovicích
Čtení dobrodružných povídek Tisíc jizev v Náchodě začal skutečně dobrodružně. Úspěšně jsme se totiž (Katka a Zuzka) díky chvilce nepozornosti (rozumějte kvůli pořádnému pokecu, protože jsme se už dlouho neviděly) ztratily už v Praze. Nájezd na rovnou hradeckou dálnici ale vše nakonec usměrnil do rovných kolejí.
Do Náchoda jsme dorazily hodinu před prvním čtením, které bylo naplánováno na 14. hodinu v místní artdecové knihovně, kterou městu daroval továrník Cyril Bartoň-Dobenín. Uvítala nás rozzářená knihovnice dětského oddělení Ivana Votavová. První skupince dětí, která nedočkavě přešlapovala před sálem už dvacet minut před zahájením, jsme přečetly povídku Světla ve tmě a Trojnou bohyni. Poté jsme potrápily jejich mozkové buňky Jirkovým kvízem a nechali je namalovat jejich představu o exotickém místě. Druhá banda výrostků (našich milých čtenářů - poznámka redakce) zabušila na dveře těsně před 17. hodinou, na kterou bylo naplánováno druhé čtení. Tentokrát to byla třída místní základní školy v bláznivých maskách, v patách se svou učitelkou, vymóděnou coby egyptská manželka prodavače velbloudů.
Nejprve jsme po krátké módní přehlídce a dlouhé poradě poroty zvolily nejlepší masky, pak přečetly dobrodružnou povídku Dohodnuto, dneska v noci a hororovou vzpruhu pro už trochu unavené děti Poslední metro. Opět jsme je potrápily kvízem, tentokrát hororovým, a nechaly napsat monolog a dialog postav, které si vylosovali. Překvapivě jsme mezi tou drobotí objevily několik slibných spisovatelů. Kromě dvou rozjívených pubertálních jinochů, kteří s námi flirtovali, se děti chovali skvěle. Když se knihovna vyprázdnila, prokázala nám Ivanka čest, provedla nás budovou (včetně koupelny a kuchyně) a zasvětila nás do její pozoruhodné historie. Ráno jsme spolu s ní vyrazily po stopách Josefa Škvoreckého a slavných Zbabělců. Jeho rodný dům se s úctou a láskou změnil v sexshop a bustu nebo pamětní desku byste hledali se svíčkou v poledne.
Třebechovice plné zubů i nehtů
V poledne jsme vyrazily do Třebechovic pod Orebem. V malém městečku jsme navštívily slavný betlém, prolezly antikvariát a před 16. hodinou vyrazily do knihovny. Uvítala nás mladá knihovnice, která naše kroky nasměrovala do skautské klubovny kousek od knihovny. V 17 hodin jsme v pláštích nakráčely do potemnělé, svíčkami ozářené místnosti, plné nadšených dětí. Po přečtění dvou hororů (Markéta byla rychlejší a Poslední metro) a kvízu, jsme děti nechaly namalovat jejich strach. Příjemně unavené jsme po 19. hodině vyrazily směr Praha. Zpáteční cestu jsme si okořenily bojovkou: Stihnout poslední autobus do Litoměřic. Kačka naštěstí dopadla o něco lépe, než postava z jejího hororu.
Tento příspěvek byl vložen v 21:07, 13. 10. 2008 do tématu Tisíc jizev a vše kolem, Zuby nehty a vše kolem. Můžete na něj reagovat pod textem.

23. June 2009 v 21:26
Ahoj Radku. Ano, dobrý příběh je opravdu těžké napsat :-) Proto jsme se dali dohromady, protože víc hlav víc ví a lépe tak vznikají dobré příběhy ;-). Jinak Zuby nehty jsou bohužel momentálně naprosto vyprodány. Jedinou možností je knihovna nebo antikvariát. Pokud ale počkáš, je možné, že příští rok bude vydán dotisk, ale to je zatím ve hvězdách.
19. June 2009 v 21:48
čtu vaši knihu tisíc jizef a chci se zepta jestli je opravdu dobry příběh teške napsat prosim odpověste jo kde bych sehnal knihu zuby nechty