Hlava nehlava

Bylo pondělí ráno. Po obloze táhly dešťové mraky, postel byla teplá a… zvonil budík. A pak znovu a znovu. Probudil mě až na pátý pokus. A pak začal závod s časem. Proč jsem závodil? Kam jsem měl namířeno a co jsem tam měl dělat? Správně, kvůli našim milým čtenářům a čtenářkám, neboť jako správný dobrý holub (Strnad) se vracím, abych už napodruhé přečetl z naší druhé knihy posluchačům v pobočce městské knihovny v Praze na Pankráci.

Když jsme před rokem četli na pobočce pražské knihovny Na Veselí, ani ve snu by nás nenapadlo, že tam budeme číst znovu, a už vůbec ne, že se do té doby stihne vydat druhá kniha a pobočka se stihne přejmenovat. A pak, že rok je krátká doba! No ale zpátky k autorskému čtení.

Vše se uskutečnilo 16. června 2008, v pondělí ráno. Milé paní knihovnice, které nás znají nejenom jako autory, ale především jako čtenáře, neboť pobočka je pár kroků od Literární akademie, nás přivítaly velmi mile, ačkoliv jsme přišli o pár minut později. Pro Martina a Ilonu, která přišla spíš jako psychická podora - sama do Tisíců jizev, které se četly, nepřispěla a hlavně ani nahlas číst nemůže - bylo přichystáno krásné aranžmá místnosti obložené mapami různých koutů světa a plyšovými zvířátky.

Děti byly báječné! Tak pozorné a hlavně zvídavé publikum mámé rádi. Martin jim přečetl nejdřív takřka hrůzostrašnou povídku Bílá jeskyně od Tomáše Heřmana a pak na odlehčenou ujeté dobrodrůžo z pražkské Zoo Dohodnudo, dneska v noci od Jirky Holuba. Mezitím si děti malovaly své představy dobrodružství. A jak si děti takové dobrodružství představují? Podívejte se sami:

Na závěr byli vylosováni šťastní výherci plakátu a padla spousta zvídavých otázek nejenom na knihu, ale i na její tvorbu, výrobu a všechno kolem. No prostě - jedna báseň! S takovým publikem se to beseduje skoro samo :-).

Mockrát děkujeme jak posluchačům, tak paním knihovnicím a doufáme, že za rok se v jejich knihovně ukážeme znovu.