Hlava nehlava

Trojboj neboli trojbeseda, kterou domluvila Hanka, protože její mamka je ředitelkou kadaňské knihovny. A ta se nachází na zámku, kde jsme dokonce mohli nocovat. Není nad nocleh na zámku!

Čtení v Klášterci bylo prima. Tamní pan ředitel se na nás pořádně vyzbrojil, a tak spolu s námi strašil v knihovně i kostlivec ze školního kabinetu. Museli jsme se s ním vyfotit, tomu jsme neodolali.

Druhý den v Chomutově jsme byli svědky něčeho, o čem jsme slyšeli vyprávět, ale sami jsme to ještě nezažili. Nikdo na nás nepřišel! A to i přesto, že byla třída domluvená. Ale na drátě mezi knihovnou a základkou seděl asi ve chvíli, kdy se akce domlouvala, telefonní permoník a celé to začaroval a my pak seděli a čekali, a když jsme se konečně dočkali a přišla narychlo sehnaná jiná třída, tak už byl čas se zase pakovat, protože jsme měli domluvené další čtení na gymnáziu v Kadani.

A naše vystoupení na gymnáziu, to je kapitola sama pro sebe. Když jsme se konečně dostali dovnitř, zjistili jsme, že paní ředitelka s námi asi nemluví a že se tedy musíme domlouvat s učitelkami, které o nás nemají ani tušení. Konečně jsme sehnali třídu a doufali, že si vydechneme, měli jsme krásných třicet minut k dobru, ale olalááááá, najednou se třída (chemie i se stupínkem, kterého jsme se posléze rozhodli využít jako pódia) začala plnit nedočkavými a rozjívenými dětmi a paní učitelka nám oznámila, že nás čekali už dávno a kde se couráme, my se ohradili, že o zpoždění nic nevíme a že potřebujeme oddech a nějakou třídu na převlečení, když tuhle zabrali naši budoucí posluchači. No zmatek nad zmatek, prý za to mohly ty maturity, co právě probíhaly, ale nakonec se to zvládlo.

Přijeli jsme domů tak trochu rozčarovaní, ale dostali jsme tu úplně nejbáječnější odměnu. Email od jedné slečny, která byla při tom kadaňském zmatkování, a ten nám teda pěkně vylepšil náladu. Ifi, ještě jedou děkujeme!!!!