Hrom do Police – nad Metují
Nekonečnou cestu a naprosto odporné mokré a mlhavé počasí naštěstí vykompenzovalo přátelské prostředí Polické knihovny. Ta je v komplexu starého barokního kláštera a jeho temné, ponuré chodby přímo vybízely k prezentaci Zubů nehtů. Protože ostatní autoři se tou dobou nacházeli buď u zubaře nebo na manikúře, celý tým zastupovali pouze Jirka a Ivona, která do kláštera dorazila už ráno na jinou besedu.
Úderem šesté, kdy se stíny na chodbách děsivě protáhly, dorazilo asi třicet místních mládežníků, aby si poslechlo příšerné Chi chi chi, které znělo z Ivoniných úst, a následně tematickou povídku Návrat do tmy, která končí scénou z klášterního podzemí. Děti nebylo možné dostat domů, dlouhé chodby se totiž ponořily do úplné tmy, kde se stačilo jednou jedovatě zachechtat a dál už šlo všechno samo (horem i dolem). Ječící útvar vyděšených dětí se rozdělil do několika skupin a poztrácel se v klášterních prostorách. Ten večer jsme už ani jednoho z posluchačů neviděli.
Poslední zprávy z Polického kláštera mluví o tom, že několik dětí zbělelo hrůzou, několik přestalo mluvit a po jedné skupině jako by se slehla zem. Jen knihovnice prý od té doby slýchávají kvílivé zvuky, vycházející z podzemí…
Tento příspěvek byl vložen v 13:20, 26. 04. 2007 do tématu Zuby nehty a vše kolem. Můžete na něj reagovat pod textem.
